close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Překlad Mono All Music

23. července 2008 v 21:43 | Makýsek |  Moje překlady časopisů, interview
Pro band-tokio-hotel.blog.cz přeložila Maky, kopírovat se zdrojem
____________________________________________________
1. Otázka k anglickému albu
Bill: Yeah, hodně dlouho jsme o něm přemýšleli. Dělali jsme jenom německou muziku, ale řekli jsme si: Význam našich songů je pro nás hodně důležitý a všimli jsme si, že naše popularita v ostatních státech rostla a hodně zemí se o nás zajímalo. Tak jsme chtěli, aby všichni našim textům rozuměli, nejvíce lidí mluví Anglicky, tak jsme zkusili anglické album. Pro ostatní to bylo easy, protože já jsem se na tom nejvíce nadřel.
Tom: Poprvé, musím podotknout!
Bill: A byl jsem ve studiu a bylo to hodně práce... ale teď jsme na výsledek totálně pyšní.
2. Otázka k autogramiádě v Itálii
Bill: Musím říct, že včerejšek byl pro nás totálně úžasný. Hodně lidí na autogramiádu přišlo. Na začátku jich bylo 300 a ke konci 2000 fanoušků stále stálo venku a chtělo autogram. Protože jsme museli odejít, abysme chytli letadlo, nemohli jsme déle zůstat. Ale byli jsme absolutně šťastní, že přišlo tolik lidí. Byl pro nás úžasný pocit, že kvůli nám přišlo tolik lidí a řekli jsme si, že chceme přijet znov u. Budeme tu hrát i live koncert. Doufáme, že některé fanoušky tak obšťastníme, ale bohužel jsme v ten den nemohli rozdat další autogramy.
3. Otázka k idolům
Bill: Začal jsem poslouchat muziku když mi bylo 6. Můj první kontakt s muzikou byla Nena. Viděl jsem ji v televizi.
Tom: Před tím byl Bill zvyklý poslouchat Smurfs. Byli jeho idoly celou tu dobu (smích)
Bill: Nena byl můj první kontakt s muzikou. Viděj jsem ji a řekl ok, taky chci být na pódiu a rozveselit hodně lidí a dělat muziku. A to byl můj první kontakt, první odraz.
4. Otázka k nevlastnímu otci
Tom: Náš nevlastní otec nám zařídil kytary. Nechci říkat, že je Bill líný, ale trvá mu déle, pokud se chce něco naučit. Proto jsem přilnul ke kytaře a v 9 jsme měli první vystoupení a psali jsme si první songy, ale ty byly hrozný. Asi tak jak Georg. A tak jsme šli na pódium a jak jsem řekl, v 9 jsme měli první koncerty.
5. Otázka k začátku jejich slávy
Bill: Byl jsem totálně nadšený, totálně!Začlo to když jsme ještě chodili do školy. Tom a já jsme pak chodili do školy ještě 3-4 dny. A pak to začalo: kameramani, tisíce fanoušků a pak nás vyzvedával tourbus. Bylo to zvláštní. Byli jsme totálně nadšení, nervózní z dávání interviews a těšili se na cestování kolem a spaní v hotelech. Bylo to pro nás něco nového. Najednou jsme viděli strašně moc! Pamatuju si, že to byl totálně vzrušující čas, hodně jsme se naučili.
6. Jste nervózní před shows?
Bill:Jsme asi ta nejnervóznější skupina vůbec. Vždycky jsme totálně nervózní a nikdy nenastane že bysme se během turné uklidnili. My tři jsme půl hodiny před koncertem spolu v backstage a nervujeme se spolu a je to totální psycho. Nikdo jiný do toho pokoje nesmí vstoupit.
Tom: někdo říká, že masturbace před koncertem je totálně uklidňující. Ale většinou to neděláme. Georg jde vždycky během tý půlhodiny do koupelny, nevím co tam dělá. Někdy mi chybí moje soukromý fotky v peněžence (smích) (ZOMG, on mu nedá pokoj :D:D:D:D) Kromě toho je jediný rituál, že jsme spolu.
7. Otázka jestli Tom masturbuje před tím, než se dá dohromady s určitou dívkou
Tom: Vůbec ne... potřebujete přece nějaký inkoust do svýho pera (smích) Podívejte se na Georga.
8. Otázka k albu Schrei a Zimmer 483
Tom: Byl to velký krok, mezi těmi alby je velká časová mezera. Produkce Schrei zabrala 2 roky. Billovi bylo 13... Na druhém albu se toho hodně změnilo, hudba i hlas.
Bill: Trvalo to tak dlouho, protože jsme hráli hrozně moc koncertů. Samozřejmě tam byl pokrok. Kdž poslouchám Schrei, je neuvěřitelní jak vysoký hlas jsem měl, je to divné. Vypadá to jakoby to bylo daleko, protože jsme byli tak mladí, ikdyž to není tak dávno.
9. Jaké je to být dvojčaty?
Bill: Musím říct, že je to totálně zábavné. Do 6 let jsme měli stejný styl. Když se podívám na naše fotky z dětství, ani nevím, kdo jsem já. Musím se zeptat našich, ti to vědí. Ve věku 6-7 let to začalo, jeden měl delší vlasy a druhý kratší. Pak jsme začli rozvíjet vlastní styl. Před tím jsme ale nostili svetry s našimi jmény, protože nás nikdo nemohl rozeznat. Ani ve škole, ani ve školce. Nikdo kromě našich rodičů.
10. Proč si lidé myslí, že je Bill holka?
Bill: Dobře, ani já nevím. Myslím, že je to kvůli klišé, že jenom holky nosí make-up a kluci hrají fotbal. Proto si myslím, že to typycký klišé je. První, co si lidí pomyslí je: Ok, to je kluk s černě podmalovanými oči, to by mohla být holka. Ale většinou když otevřu pusu většina lidí pozná, že jsem kluk. Kromě toho *otevře svou bundu a ukazuje na hrudník* Když nosím tričko, poznáte to brzy.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama