close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

ONE č.51 - Z LA do Paříže

21. dubna 2008 v 11:40 | Makýsek |  Moje překlady časopisů, interview
Pro band-tokio-hotel.blog.cz přeložila Maky, nekopírovat, použijte prosím pouze odkaz na tento článek
_______________________________________________________________________________
Od jejich prvního koncertu v Los Angeles po návrat do Francie. One přináší nejnovější hektická dobrodružzství Tokio Hotel.
Uvíznutí ve Francii
Jsou dny, kdy je práce žurnalisty opravdu frustrující, mohu vás ujistit. Pro pořádek, je 14. února a já, Arnaud bych byl na v USA, abych nepropásl první koncert Tokio Hotel na americké půdě. Nemám šanci, beznadějně jsem uvízl v Paříži. Nicolas a já jsme velice vytížení psaním nového čísla časopisu ONE, takže si nemůžeme vzít pár dní volna pro tento výlet. Strašné. A je to ještě horší, když nás sama skupina pozvala na onen koncert! OK, konec stěžování. Naštěstí mám náhradu. A tou je Phil. Je to můj přítel, který žije v Los Angeles a není žurnalistou (pracuje ve video půjčovně) Ale myslím, že podle horečky Američanů vítajících skupinu, to pro mě udělá. Takže jsem mu poslal e-mail, aby se dostavil na koncert TH v Los Angeles. O pár hodin později mi přišla odpověď: "Cože?! Ty chceš, abych zůstal v hotelu Tokyo a poslouchal tam muziku? To nechápu." Au.... Phil ještě nikdy neslyšel o Tokio Hotel. Je absolutně normální, že jsou tam ještě neznámí. Anglické album tam vyjde až v dubnu a oni smai ještě nidky nevystupovali v Americe. Ve zkratce jsem Philovi vysvětlil, kdo že ti Tokio Hotel jsou. A asi ho to zaujalo. Musím podotknout, že Phil miluje rock. Pro větší upřesnění, miluje hard rock. Zkrátka je fanouškem hromady skupin, jejichž jména začínají na "blood" nebo "death" Má několik tetování a v nose kroužek jako býk. Je velkým fandou metalu. Divím se, že se o skupinu zajímá...
Tokio v L.A
Momentálně je odpoledně, 16. února a před pár hodinami vystupovali v klubu Roxy. Prestižním plácku, kde vystupovali umělci jako U2, Coldplay, nebo Depeche Mode. To je pozoruhodné, ne? Dokončím tedy článek o Scott Brothers a Zkontroluju svou e-mailovou schránku, jestli už nepřišla Philova odpověď. Ale trvá to tak dlouho, že mezitím zkouknu americké zprávy a prohledám články, které by pojednávaly o koncertě. LA Times, hlavní noviny ve městě jeden článek publikovali. Ten, co psal to review musel vstávat zadkem nahoru. Je to jednoduché, Tokio Hotel jsou házeni do jednoho pytle. Žurnalista píše, že Bill vypadá jako dikobraz s parukou a hlavně postrádá charisma. Navíc publiko prý kluky přivítalo naprosto chladně a během koncertu prý byli jako z mramoru. Respektovaný tisk Reuters ještě dodává: " Show postrádala záři a basista Georg měl nohy jako z cementu." Totální knockout... "Ale musíme vyzdvihnout zpěv Billa Kaulitze." Sakra! Kdybych měl věřit těmto článkům, Los Angelský koncert byl totální fiasko. Lovestory mezi Tokio Hotel a USA zřejmě začíná špatně. Naštěstí jsem konečně dostal E-mail od Phila. A vypadá to, že na něj koncert působil úplně jinak. "Páni, bylo to skvělý!" píše starý dobrý Phil. Bylo tam prý zhruba 500 fanoušků. Kromě toho se lístky prodaly za zhruba 50 minut. Přesně před vchodem jsem potkal muže, který prodával lístky na černo za 2000 Euro. To je šílené! Koncert byl vynikající. Zpívali všechny songy v Angličtině a fanoušci je od srdce znali! Jedna fanynka mi řekla, že jejich album tu ještě nebylo vydáno, ale všichni znají jejich písně z internetu. Zkrátka atmosféra byla opravdu úasná a zpěvák mezi písněmi mluvil. Fanouškům se to líbilo - a mě taky! PS: V publiku byl i raper Jay-Z. Vypadalo to, že se mu to líbí. Někteří mi říkali, že na konci koncertu mluvil s kytaristou s dredy. Mluvili spolu dlouho a pak spolu šli do vyhlášené restaurace ve městě. To je vše, co vím. A děkuji moc za lístek, bylo to cool" Teď jsem šťasten, Phile. Už jsem klidný. Kritika tedy jenom kvetla, ale fanoušci skupinu přivítali. A to je to nejdůležitější.
New York, New York
O tři dny později skupina hrála v Irving Plaza, malém New Yorském klubu. Protože tam nebyl tentokrát ani Phil, spoléhám se na články v tisku.Jak je vidět, žurnalista z východu kluky přivítal mnohem hřejivěji. Den po koncertu se oběvuje několik review v tisku. Slavný NEW yORK times popsal koncert jako úžasný od začátku dokonce, hlavně díky prezentaci Billa Kaulitze. Östatní muzikanti jsou také velmi fscinující." To potěší Toma, Gustava a Georga! Jako v Los Angeles, i tam bylo mnoho fanoušků, aby viděli své idoly poprvé na pódiu. Tokio Hotel hodlají pořádat velké tour v Atlantiku, hned potom, co dokončí své evropské turné. Přeji jim hodně štěstí. Kluci mají všechno, aby USA okouzlili, ale je to pro ně výzva. Když dobyli Evropu, není důvod, aby je zastavil vulgární oceán, ne?
Zpátky v Evropě
Když mluvíme o Evropě, pojďme se do ní vrátit. Je desátého března a kluci začali své velké Evropské turné před pár dny. Od včerejška jsou v Paříži a jako vždy tam jsou fanoušci, pozoruhodně i před hotelem, kvůli malé autogramiádě. Díky tomu se stále usmívám. Konečně zase skupinu uvidím po jejím druhém koncertu v Palais Omnisport de Bercy. A ještě něco lepšího: Přesně před koncertem budeme mít já a Nicolas šanci promluvit si s Billem, Tomem, Gustavem a Georgem z očí do očí. Ve tři hodiny jsme před budovou, je zima a větrno. Zkrátka hrozné počasí. Ale ani to neodradí hromady fanoušků, čekajících před halou, aby chytla dobrá místa. V chladném počasí, někteří zabaleni do teplých dek, téměř jako horolezci, čekající na svůj další výstup. Vypadá to, že Tokio HOTEL se stávají dalším z adrenalinových sportů!
Interview
Nicolas a já jsme ve velké hale, kde se k nám TH připojí. Byli jsme varováni, že to bude krátké setkání. Čas rychle utíká, protože skupina musí ještě zvládnout zvukovku. To znamená, že budou muset jít na pódium a hrát před techniky kvůli případným úpravám. O chvíli později, Bill, Tom, Gustav a Georg vchází do místnosti. "Tak kluci, měli jste včera noc na tvárnicích?" "Ne, opravdu ne" odpovídá Bill slabým hlasem. Sedl si na opěradlo ppohovky, aby mohl udělat místo třem zbývajícím. " Neděláme párty , když jsme na turné. Bereme to vážně. Ale málokdy se do postele dostaneme ve 3, nebo 4 hodiny ráno. Po koncertě je nemožné usnout. A pak se probouzíme brzy ráno. Dnes jsme se například vzbudili právě teď, a proto to vypadá, jako kdysme byli všichni mimo (smích) Zatímco Bill mluví, Gustav zíve. Tomovy oči sledují jeho tenisky jako hypnotizované. Je jasné, že ještě nejsou úplně vzhůru! Pak se Nicolas ptá na první zkušenost z koncertu v USA " Opravdu to bylo skvělé" říká Tom a konečně nehypnotizuje své boty. "Snili jsme o USA už když jsme byli děti. Přivítání od fanoušků bylo hned jak jsme přijeli velmi cool. Abych byl upřímný, díky tomu nám šlo v tak malých klubech hraní velmi dobře. Připomnělo nám to atmosféru našich začátků." A vadilo vám zpívat vše v Angličtině? " Já bych raději zpíval v Němčině. " přiznává Bill. "Ale vím, že pokud chceme v USA prorazit, musíme zpívat v Angličtině. Tomu rozumím a akceptuji to. Ale raději bych preferoval mateřský jazyk." Když mluvíme o jazyku, jak budete zpívat dnes? "V Němčině" odpoví rychle Tom. "Žádný song nebude v Angličtině. Fanoušci nám dali vědět, že nechtějí, aby byly koncerty ve Francii v Němčině." Co je nového na novém turné? " Máme kompletně nové pódium" odpovídá mi Bill. Tentokrát můžete vidět Gustava na pohybující se plošině (smích) Také máme runwaye na každé straně pódia, které vedou k další plošině 3 metry vysoko." "Yeah, bude se vám to zdát cool do té soby, než z plošiny spadnete" doplnuje Tom. Bill ani neodpovídá, stáhne se vždy, když ho jeho bratr škádlí. Tom se však snaží dál, když dodává, že Bill má tendenci zapomínat text, což není zrovna nejlepší, když hrají před 15 000 lidmi. Ani tentokrtá Bill neztrácí hlavu a pohotově odpovídá. " Až přestaneš hrát během songů špatný refrény, slibuju, že přestanu špatně zpívat texty." Tom nereaguje a opět se soustředí na své kecky. Mohli bychom dobře pokračovat, ale manažer přichází a přerušuje nás. Bill a spol hodlají dokončit zvukovou zkoušku a musí odejít. Příště kluci!
Bercy
Abych shrnul vystoupení Tokio Hotel, 10. března : kolosální! Od minule, kdy jsem viděl jejich koncert naposledy (říjen 2007) má skupina mnohem více síly a jistoty. Rockové songy jsou více rockové a svižnější, než předtím. Emoce také nechyběly, hlavně na konci u akustických songů. Opět velmi působivé! Také Gustav si užil svých patnáct minut slávy na konci koncertu. Skvělé sólo na bicí a vlna s publikem zakončili skvělou 2 hodinovou show. "Uvidíme se brzy na Parc des Pricnes" před chvíli křičel Bill na publikum. Bille, určitě tam budeme!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama